Vypravěčka

Jedná se o recenzi na knihu vypravěčka, příjemné čtení. #Spoliers

Nakladatelství: Ikar

Rok vydání: 2014

Počet stran: 512

Žánr: Román

Sage pochází z rodiny s židovskými kořeny a její babička přežila holocaust. Ona sama se snaží vyrovnat s jiným traumatem – se smrtí matky.
Na skupinové terapii se seznamuje s devadesátníkem Josefem Weberem. Při jednom z jejich rozhovorů ji tento muž, kterého si všichni v jeho okolí váží a mají ho rádi, požádá, aby mu pomohla spáchat sebevraždu. Tíží ho svědomí, přirozenou smrtí se mu však zemřít nedaří. Aby Sage přesvědčil, vzpomíná na své působení v SS i koncentračních táborech. Po dlouhém zvažování Sage kontaktuje úřad pro vyšetřování nacistických zločinů a podaří se jí přesvědčit babičku, aby jí i ona vyprávěla o svém mládí. Zděšeně naslouchá, co všechno zažila v polském ghettu, v Osvětimi i později na útěku. Je možné, že se s Josefem Weberem setkala a může ho usvědčit? A kdyby Sage vyhověla přání starého muže – byla by to vražda, nebo vykonání spravedlnosti na tyranovi?

Kniha mě asi prvních padesát stran neskutečně nudila. Vůbec mě nezajímalo, že je tam nějaká Sage jako hlavní hrdinka. Chtěla jsem prostředí druhé světové války, což se mi samozřejmě po chvilce dostalo.
 Jediné, co se mi na knize nelíbilo, bylo to, že po každé kapitole byl takový jakoby "úryvek" z jiné knížky, tedy alespoň mi připadalo, že to bylo z jiné knížky. (odkud to vlastně je, se dozví na konci knihy :))

Příběh je neskutečně dojemný a hned jak začne babička - Minka- Sage povídat o svojí minulosti, ne jednou mi bylo do breku. Ke všemu se v příběhu objevoval policista a toho jsem upřímně měla opravdu ráda. Jako postava byl fajn a bylo jasný, že se dají se Sage dohromady.
Chudák Sage, která se bála ukazovat svůj obličej na veřejnosti, což vlastně z nějaké části chápu, ale přitom byla vlastně krásná, jako každá jiná osoba. Něco bylo krásný, uvnitř ní a ten detektiv to viděl.

Minka, ta byla ta nejúžasnější postava z knížky. Byla tak detailně popsaná, naprosto jsem se vcítila do její kůže. Moje představivost se při téhle knize zvýšila tak o tisíc procent - občas i u jiných knih - a já byla naprosto vtažená do děje, že jsem si občas ani neuvědomila, že už jsou tři hodiny ráno.

Konec knihy nebyl uspěchaný, jak to už u většiny knih bývá a byl naprosto šokující, takže jediné co můžu říct, rozhodně si to přečtěte!!
Knize dávám 5 hvězdiček a k tomu doporučení na přečtení!